Žádost o zmírnění ekonomických dopadů na zaměstnavatele a zaměstnance na území 21 uzavřených obcí

Vážený pane hejtmane, vážená paní ředitelko,

dovolte nám, Okresní hospodářské komoře Olomouc, tedy instituci, která na základě zákona č. 301/1992 Sb. o HK ČR a AK ČR zastupuje zájmy podnikatelů a firem a usiluje o ekonomickou stabilitu České republiky a našeho regionu, reagovat na nedávné uzavření území 21 obcí (na základě přijetí veřejné vyhlášky, opatření obecné povahy – nařízení mimořádného opatření při epidemii).

Jsme si plně vědomi vážnosti celé situace. Jsme si vědomi, že aktuální stav je bezprecedentní a na první místě je ochrana zdraví obyvatel, zajištění základních životních potřeb, zásobování potravin či distribuce ochranných pomůcek v daném území. Jsme také plně přesvědčeni o tom, že v dané situaci děláte vše nejlépe, jak umíte a jak situace umožňuje. Současně věříme, že pochopíte, že i my musíme vykonávat naši práci, a tedy v tomto případě sledovat, vyhodnocovat a pokusit se eliminovat možný ekonomický dopad přijatých opatření na místní zaměstnavatele, živnostníky a v důsledku také zaměstnance i celý Olomoucký kraj. Stojíme tak obecně před nelehkým úkolem, na jedné straně zajistit ochranu zdraví obyvatel, na straně druhé zachovat ekonomiku v chodu a zamezit zásadním a zřejmě i dlouhodobým dopadům.

Vážený pane hejtmane, vážená paní ředitelko. Denně se na nás (a je nám jasné, že i na vás) obracejí zástupci firem s velkým množstvím dotazů. Pro zjednodušení jsou alespoň některé nejvíce opakující uvedeny v níže uvedených odrážkách (nejedná se však o vyčerpávající výčet).

• Je možné, případně za jakých podmínek, zajistit pohyb osob v rámci daného uzavřeného území? Dotaz směruje zejména na zaměstnance průmyslových a dalších společností. Není možné realizovat například bezpečný svoz, přepravu zaměstnanců do zaměstnání při dodržení striktních pravidel?  
• Za jakých podmínek je možné zajistit i pro průmyslovou a další výrobu dodávky materiálu? Stejně tak odvoz součástek, komponent či finálních produktů ven z území? Nejde nalézt například nějaký systém, kdy by se náklad dovezl na hranici uzavřené zóny a zde byl pod dodržením bezpečných ochranných opatření přeložen a odvezen dále? Je třeba si uvědomit, že i výrobky mnohých firem z oblasti mají návaznost na velký dodavatelsko-odběratelský řetězec a dlouhodobější výpadky mohou způsobit obrovské obtíže celé ekonomice. 
• Není možné zajistit komunikační koridor do průmyslové zóny Litovel-Víska? Areál má vlastní vjezd mimo obec a zóna a je separovaná od okolní zástavby. Je na kraji uzavřené oblasti. Navíc díky sjezdům z dálnice je dostupná bezkontaktně a v žádném případě neohrožuje řidiče nákladních vozidel. Co máme informace, v zóně fungují firmy, které jsou schopné i garantovat kompletní ochranu zaměstnancům, včetně roušek s nejvyšší ochranou. Například společnost DSL Food je současně schopna vyrobit cca 1500 litrů dezinfekčních roztoků atp.  

Vnímáme, že výjimky z opatření vydává ad hoc Krajská hygienická stanice a je zřejmé, že nápor veškerých žádostí je enormní. Je nám jasné, že příliš mnoho výjimek je potenciální hrozbou k efektivitě přijatých tvrdých opatření. Přesto nám dovolte zatím alespoň výše uvedené dotazy položit. Současně se ptáme, zda můžeme být nějak dále nápomocni, zda je reálné tamním zaměstnavatelům více a koncepčněji pomoci.

----------

Nad rámec výše uvedeného, obrací se na nás firmy a uvedeme i konkrétní případ (který se však týká většiny podniků): společnost Miele technika s.r.o. se sídlem Šumperská 1348, Uničov, - výrobní závod v průmyslové zóně v Uničově zaměstnává přibližně 1700 zaměstnanců, a to převážně ve výrobě. Firmy nemají jasno ohledně statutů zaměstnanců – nacházejících se v uzavřené zóně tak i zaměstnanců mimo uzavřenou zónu, a to především z hlediska jejich odměňování.

Na základě zmíněného opatření obecné povahy – Nařízení mimořádného opatření při epidemii vydané Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci ze dne 16. 3. 2020, č.j.: KHSOC/09068/2020/RED, s účinnosti od 16. 3. 2020 od 3:00 hod., které bylo nahrazeno opatřením obecné povahy č.j. KHSOC/09179/2020/RED s účinností téhož dne od 16.00 hod., byl  nařízen kromě dalšího zákaz pohybu napříč územím - a to až na vyjmenované výjimky, mezi které ovšem nespadá cesta do zaměstnání a zpět.

Vezmeme-li tedy modelový příklad Miele (a takových je velké množství), výrobní závod se ocitl v uzavřeném území obce Uničov a všichni zaměstnanci jsou tímto nařízením postiženi, jelikož se nesmí vzhledem k zákazu pohybu / vstupu na území dostavit do zaměstnání, a výroba tudíž byla zastavena. Charakter činnosti, kterým je výroba spotřebičů pro domácnost, znamená, že se na tuto činnost nevztahuje žádná z výjimek zákazu uvedených v nařízení, ale také to znamená, že tato činnost neumožňuje výkon práce z domova (až na ojedinělé výjimky). Zároveň v aktuální situaci není firma schopna dohodnout se se zaměstnanci ani na dovolené, popř. učinit jiná opatření související s jejich pracovní dobou. Situace je ovšem velmi nepřehledná a zejména v médiích a na sociálních sítích se objevuje mnoho neověřených informací ohledně odměňování a nároků zaměstnanců v této mimořádné situaci, navíc i odborná právnická veřejnost není v těchto případech zajedno. Firma čelí neutichajícím dotazům zaměstnanců ohledně nastalé situace, především ohledně jejich odměňování a finančních nároků.

Posouzení této situace vychází z těchto úvah:

Nejedná se v tomto případě o nařízení karantény ve smyslu § 191 zákoníku práce (definované v § 2 odst. 7 písm. a) zákona o ochraně veřejného zdraví), ale jedná se o jiný druh proti epidemiologického opatření (ve smyslu zákona o ochraně veřejného zdraví). Nařízení ukládá osobám zákaz pohybu, přesunu, vstupu a pobytu v přesně definovaném území. Ukládá se tedy povinnost osobám, nejde o zákaz / povinnost směřovanou vůči provozovatelům / podnikatelům / firmám.

Tento stav jsme pro pracovněprávní vztahy posoudili jako překážku v práci na straně zaměstnance. Může se jednat o:

a) překážku v práce dle § 202 zákoníku práce – Výkon občanské povinnosti, konkrétně výkon povinnosti „při opatřeních proti infekčnímu onemocnění“, nebo

b) překážku v práci z důvodu karantény ve smyslu její definice uvedené § 347 odst. 4 zákoníku práce.

Žádáme o vyjádření / posouzení, zda se v dané situaci jedná o překážku ad a) nebo ad b) shora.

U varianty ad a) vycházíme z důvodové zprávy k ustanovení § 202 zákoníku práce, která uvádí, že se zde jedná o povinnost občana k plnění občanských povinností, která je založena pro jednotlivé případy ve zvláštních právních předpisech a z nich mu vyplývá povinnost, jejímž nevykonáním se vystavuje možnému postihu, a je zde jako příklad výslovně zmíněna povinnost podrobit se opatřením proti přenosným nemocem. Tato překážka v práci je přitom bez práva na náhradu mzdy zaměstnanci.

Pokud by Váš závěr byla varianta ad b), vycházeli bychom z toho, že zaměstnanci budou v takovém případě kompenzováni náhradou mzdy ve smyslu § 192 zákoníku práce. 

S ohledem na shora uvedené se dotazujeme, jak ve věci postupovat dále a co mají firmy sdělit zaměstnancům ohledně jejich odměňování, a to především s důrazem na skutečnost, že existují dvě velké skupiny zaměstnanců, a to jednak v uzavřené zóně, tak i mimo uzavřenou zónu, byť se domníváme, že posouzení / dopad z hlediska pracovněprávních vztahů bude pro zaměstnance v zóně i mimo ni shodný.

Bc. Vlastimil Navrátil, MBA v.r., Předseda představenstva OHK

Ing. Mgr. Tomáš Sýkora v.r., Člen představenstva OHK

PhDr. Radim Kašpar, MBA, Ředitel OHK Olomouc

Fotogalerie